VÝCVIKOVÝ TÁBOR S IVO EICHLEREM

18. - 23. července 2009

Ve Čtvrtek nastalo velké balení psího proviantu neb den "D" se přiblížil. Babinec z Medvědího Mlýna si to vyrazil na Moravu, aby ohromil svými výkony velkého výcvikáře Ivo Eichlera... (pár fotek co jsem stihla KLIK, Lenčiny fotky KLIK)

PÁTEK
Páteční ráno začalo poněkud akčně. Pokusila jsem se dostat holky z postele v nehafanskou hodinu, abychom se vyhnuly provozu. Povely ve stylu "vstávat a cvičit" zde opravdu nefungují.  Naštěstí Opavia stále peče a tak piškůtky spolehlivě dostaly Nessánka z bodu A (postele) do bodu B (auta), Ginginku jsem jen přenesla, takže se nemusela obtěžovat s probuzením...
Do Šternberka (naše první zastávka) jsme dorazily tak akorát k snídani a zbytek dne strávily po výletech, návštěvách, ale také příjemným poflakováním... Nessynka blokovala gaučík a Gingi hypnotizovala andulky.

SOBOTA
Kolem poledne jsme dorazily do Deštné, kde už čekala spousta účastníků zájezdu na ubytování. Nějak to vázlo. Musely jsme se předběhnout a rychle si jet svlažit overaly na přehradu "Všemina". jakmile zažbrndala Nessynka packou ve vodě, strhla se bouřka a bylo vymalováno...
Výcvik se v sobotu naštěstí nekonal, takže jsme se opět flákaly, vítaly s kdekým a řešily samé důležité věci s přijetivšími haf-kamarády...

NEDĚLE
Zazvonění mobilu nás uvedlo do reality výcvikového tábora. Stihly jsme si střihnout s Míšou a Cindynkou stopu a vyrazit na společný nástup. Tentokrát žádné rozdělování do skupin. Letošní tábor byl jeden "velký grupáč". Ráno jsme se pachtily s poslušností a odpolko hurá obranit.
Před vlastními obranami nakázal náčelník zanechat chlupáče uvázané v "uličce" a nahnal nás probírat teorii. Teoretická průprava trvala déle než bylo za dané situace zdrávo a tak není divu že byly holky nejen načuřený jak včely, ale i absolutně rozhozený. Zatímco já si své rozpoložení utlumila dávkou Sherry, Nessánek si to vynahradil decentním sejmutím figuranta v uličce, jenž prý zcela naivně takový výpad od berňáka neočekával...
Razance se kterou se Nessynka obran zhostila vyústila taktéž ve dvě nádherně střižená salta ve stylu belgického ovčáka, bohužel následný dopad už nebyl tak elegantní a tak dostala Nessynka po zbytek tábora neplánované volno nejen co se týče obran, ale i poslušnosti...

Negativní dopad měla úvodní ulička i na nebožáka Gingíska, která utrpěla nervový šok a tak se raději nechala uštknout hadem , než by se na tak hrozné místo dostala znovu...

 PONDĚLÍ až STŘEDA
Další dny probíhaly vcelku jednotvárně. Stopy s Míšou, následná (ne)poslušnost prezentována výhradně Gingi.
Z obran jsme se ulejvaly co to šlo. Párkrát jsem sice dopřála Nessynce alespoň přímý zákus na rukáv, to aby měla radost, ale jinak jsme se chodily spíš jen cachtat na Všeminu a šetřily packu.
Mimochodem Gingi utvořila silný team ještě se dvěma haf-kamarády a když tato tlupa předvedla synchronizovanou poslušnost před náčelníkem, byly jsme odveleni z placu a následně chodily jak pitomci bez psů, abychom se do toho dostali. Ivoše z nás málem kleplo...

ČTVRTEK: ZPU-1
Přestože jsem to původně neměla v plánu, poté co holky v panujícím vedru předváděly, rozhodly jsme se prubnout zkoušky. Stejně jsem slíbila našlápnout dvojkový stopy, takže když už jsme vstávaly...
Meteorologové předpovídaly zdrcujících 36 stupňů ve stínu a nemýlili se! Samotná ranní procházka byla spíš za trest. Zkoušky měly začít v sedm hodin, ale po rozhodčím - p. Novákovi - nebylo ani vidu, ani slechu... Nějak vázla komunikace a tak se nám chudák ztratil. V osm jsme se všichni našli a vyrazili na stopy. Jezdili jsme cik-cak abychom nalezli příhodný terén. Tahle louka byla móóc malá, tahle zase móóc dlouhá... Nakonec jsme se hezky projely a skončili opět v táboře na prokrmené louce kde jsme stopovaly celý týden. To už ale bylo téměř devět a Nessy začala brblat že nemá deodorant...

Jako jediná "jednička" (ZPU-1) šla Nessynka stopu nakonec. Už jsem byla patřičně zchvácená z horka, vynervovaná a zblblá a zazmatkovala jsem při vlastním nášlapu. U jedniček se šlape "L-ko". Položila jsem první předmět v půlce první části stopy, udělala lom a do druhého ramene položila v půlce i předmět druhý. Pak jsem došla na konec stopy a lehce se pokřižovala... už nebylo co položit. Komentáře které jsem ze strany náčelníka sklidila snad není třeba tlumočit... Jedinou pochvalu jsem dostala za úvodní nášlap u trasírky, který prý připomínal taneční pojetí Mazurky...
Protože Nessynčino označování předmětu předsednutím nestálo celý týden za nic, nahlásila  jsem že bude označovat stáním. Jak hluboce jsem se mýlila! Takhle vzorně ještě nikdy nepředsedla (!) a tak jsme ztratily díky mé maličkosti 5 bodů, přestože bylo vypracování stopy jinak profesionální!

Na poslušnost na nás vyšla řada krátce před polednem, takže jsem chvílemi přemýšlela kdo z nás dvou první zkolabuje. Podle toho vypadala i "ovladatelnost bez vodítka", ta byla s odřenýma ušiskama za 6. Další velké fiasko bylo "štěkání". Tenhle povel Nessy fakt nemusí a po absolvování všech ostatních cviků se jí slepila patra, takže místo štěknutí jen seděla a myslela si svoje...
Určitě některé jedince zajímá, jakže to bylo s aportem?! No bylo, bylo... Odhodila jsem aport, zavelela a Nessy na mě vrhla otrávený výraz ve stylu "proč zrovna já!?, ať si de ON". Patrně netušila že takový cvik vůbec existuje. Nakonec se ale přišourala k aportu, udělala obličej a nic... Do splnění zkoušky nám chyběly 2 bodíky, kámen by se nad námi ustrnul a snad díky tomu, nebo díky klimatu a podpoře náčelníka jsme dostaly s Nessy druhou šanci... Druhý pokus aportu...
... Hodila jsem aport, zavelela a nic... Ivo skončil s hlavou v dlaních a nedivila bych se kdyby uronil slzu. To asi Nessynku povzbudilo a ve snaze udělat strejdovi radost pro ten hnusný kus ožužlaného dřeva odkráčela a vyflusla mi ho do rukou. Bylo z toho pět bodíků a záchrana naší cti! Základní část celkem 72 bodů...

Cviky speciální (skupinovka) byly už v pohodě - Nessynku jsem stihla před nastoupením polít vodou. To jí pomohlo a šlapala jak hodinky. Patrně také proto že vedle ní dupal její kamarád briard Kery a přece by se před ním neshodila!
Velkým překvapením dne byl "skok vysoký". Přestože se tomuto cviku vyhýbáme, neumíme ho a jsme ochotni akceptovat max. výšku skoku na křeslo, Nessy zdolala sníženou metrovku! Sice měla lehký dotyk (spíš faldíkem než packou), ale za osm bodíků to stálo! Bůh žehnej Rimadylu!!!

A co dodat závěrem? Přestože jsme způsobily svým výkonem psychickou újmu pana rozhodčího, přestože Ivošovi vyrazila další vráska na čele, my máme ZPU-1 a jsme úžasný holky!

ČTVRTEK: ZZO
Původně jsem přihlásila Gingi pouze do počtu, kdyby bylo málo lidí, ale i přes tento fakt jsme byly vyhozeny na plac. Gingi šla jako první na odložení, které má vskutku skvělé. V odložení by se měl dělat nějaký speciální závod!
Zato "přivolání" byla bída. Teda bylo tak jak to u Gingi bývá. Myslím že ty 4 bodíky co za ně ta moje čubina dostala měly patřit spíše mně za trpělivost a toleranci vůči jezevčíkovi. Stejný průšvih byla i chůze na vodítku. Šlo se kolem lesa kde byla zmiňovaná ulička a Ginger dávala najevo že tam prostě nepůjde ani za nic. Má snaha vyklonit se ze směru čistě "omylem" byla zkoumavým okem rozhodčího odhalena... 8 bodů. Chůzi bez vodítka jsme vzdaly rovnou, takže za nula.
Ostatní cviky byly v pohodě a 67 bodů bylo hodně slušné a né až tak zasloužené ohodnocení. Myslím že jsme udělaly dojem N. Asi Vám připravíme video, protože o tento zážitek nesmíte přijít...

PÁTEK
Protože nebylo s kým cvičit a díky neplánovanému skoku přes metrovku Nesska začala opět šmatlat, rozhodla jsem se že je ideální doba na návrat domů a šplhnutí si u manžela. Vzaly jsme to přes Šternberk, no a pak už jen cesta domů, do Kérkonoš, do Čisté, do Mlýna do...