NOVOSVĚTSKÁ PROCHAJDA
29. LISTOPADU 2009  (¸ Společná fotogalerie K&K KLIK)

 

M Mlynářka:
Dnešní Mlynářská aktualizace bude zcela výjimečná, neb se na ní budou podílet hned dvě světově uznávané kynologické odbornice: Kateřina vom Mlýn & Kateřina Chiquita Banánová...
Je mi jasné, že je Vám hned jasné, že toto čtení bude vysoce hodnotné, neřkuli intelektuální.
Za újmy psychické, fyzické, a jiné neručíme...

 

õ Kateřina Chiquita Banánová:
Dnešní mlynářská aktualizace bude výjimečná a to hned z několika důvodů:

T   Mlynářka se stále ještě vzpamatovává z víkendové procházky, při které málem uhořela. (Doposud nebyly zjištěny žádné popáleniny, ale nervový otřes přetrvává. Doufáme, že Sherry terapie  brzy zabere).

T   U Mlynářských jsou teď také labužnické týdny, proto mají všichni plné ruce práce. Jeleni se v Českých lesích vyskytují poměrně hojně, ale natrefit na paloučku na mustanga či pštrosa chce velkou dávku štěstí a hodně trpělivosti. A když štěstí nepřeje, jsou k večeři kořínky N

T   Celá smečka musí sekat dobrotu, jinak dostane k Mikulášovi uhlí M

 

NOVOSVĚTSKÁ PROCHAJDA

 

õ Kateřina Chiquita Banánová:
Na Novosvětskou listopadovou procházku vyrazili všichni - tedy Hanďa s čivavami, Evča s Bárou a Lízinkou, Jana s Laurou, Kajlou a Eimy,  Danča s celou tlupou,  Banánovic a samozřejmě Mlynářovic  - řádně vybavení od "řízků" až po zimní oblečky, jen naposledy jmenované si řekly, že celý výlet pojme jako bojovou akci a něco si po cestě uloví. Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat - ovce utíkaly, seč jim síly stačily, ale Ginger s Kačkou  byly rychlejší. Nessynka vše jako správná dáma sledovala z povzdálí.  Záhadou zůstává, jak do svého chlebníčku ten nebohý skot nacpaly...

 

M Mlynářka:
Pokud někdo pozve nebohou Mlynářku na fajnovou 'procházku', nelze očekávat že si sebou nabalí 20 řizoňů (jako některé stálice ve vývinu)...
Na procházky se chodí jen tak nalehko, a tak se nelze divit že baťůžek a jiné profesionální trekové vybavení nahradil malinký chlebníček v lehkém provedení. Bonbónky tic-tac opravdu nikoho nenasytí...

 

õ Kateřina Chiquita Banánová:Otevírání šampíka...
Nejstylovější byla ovšem oslava narozenin nás stařenek. Zatímco jsme číhaly za křovím a meditovaly, ostatní podpalovali prskavky a trhali banány ve smrkovém lese.
Výsledný efekt byl, že  Mlynářovic za všeobecného zděšení třímala v ruce 20 hořících prskavek, ze kterých se během chvíle stala ohnivá koule. Naštěstí stačila duchapřítomně odběhnout do dostačující vzdálenosti a prskavky odhodit dřív, než vzplál jasným plamenem i její super hřejivý svetr neznámého složení.

Ani Hanďa  kupodivu při otvírání šampaňského nikoho nezranila odlétajícím špuntem. Jen další úsek cesty byl malinko veselejší a mnohé, které  samozřejmě nebudu jmenovat, se podezřele motaly a uculovaly....

 

M Mlynářka:
Pokud někdo pozve nebohou Mlynářku na fajnovou 'procházku', nelze očekávat že si zapůjčí praktickou nehořlavou kombinézku  od Místního Sboru Dobrovolných Hasičů či zánovní protichemický overal od chlapců z jaderné elektrárny Černobyl. Můj decentní svetřík ze supermarketu Tesco byl zcela příhodný pro danou situaci. Kdo by očekával že prskavky hoří, a že se oslava dvacetin dokáže zvrtnout v boj o holý život.
Co se týče lihového opojení, mohu jen podotknout, že Handin nácvik chůze po čtyřech ohromil - nezanechal jedno oko suché... J.

Mimochodem s vínem roste chuť a což teprvá se šampíkem. Do základního tábora - Ohia - došla výprava na pokraji smrti hladem...

 

õ Kateřina Chiquita Banánová:
Tímto děkuji pohotové "staré stanové kůži" Danče , která  jako mávnutím packou z krosny vylovila věnec buřtů a zachránila nás před bídnou smrtí. Zatímco nám Mlynářka představovala svou novou teorii o závislosti času na intenzitě plamene táborového ohně, Hanďa se s Eimy přetahovala o poslední kousky masové pochoutky. O vítězi tohoto souboje se stále vedou dohady...

Jak je známo, stařenky bez alkoholu příliš dlouho nevydrží a hlad je převlečená žízeň a tak jistě nikoho neohromí, že se naše výprava zcela nezištně octila před jedinou hospodou alias "kulturním centrem" široko daleko: v Záboří. Hostinský se  s otvíráním malinko opozdil, ovšem dav rozzuřených žen kopajících do dveřích a hrozících skrz zavřená okna pěstí  ho donutil k činnosti. Člověk by nevěřil, co ze slušných dam udělá alkohol. Po několika minutách se z  občerstvovacího střediska vypotácelo 6  bujaře a divoce vyhlížejících žen vláčených 15-ti nebohými psy. Dle aktuálních zpráv utrpěl hostinský vážnou psychickou újmu a léčí se v nejmenovaném soukromém sanatoriu. O osudu dalších návštěvníků hospody panují dohady, jejich ostatky nebyly doposud nalezeny...

 

M Mlynářka:
Stará, vetchá stařenka se ani nestačí divit, co tu to chiquitovic mládě píše za nepředloženosti.
Pokud si dobře vzpomínám - a paměť mi vskutku ještě slouží - byla výprava rozdělena na abstinující šoféry (moje maličkost a Jana), slušně vychované dámy středního věku (Eva a Hanďa), slušně vychované organizátory výpravy (Danča se smečkou) a pak ten nevychovaný zbytek slavící narozeniny (tedy Chiquitovic)...

V Záboří jsme se vskutku trochu rozseděly a tak není divu že svižné tempo, které následovalo by porazilo i koně... Do Dvora jsme i tak přišly už za tmy,  značně znaveny a tak jsme naskočily do auta a zamířily domů, do Čisté, do Mlejna, do...