Severní pól je dobyt...POJIZEŘÍM ZA SLUNCEM
BEAGLE DOG-TREKKING: 3.října.2009, 23KM
(¸ FOTODOKUMENTACE KLIK, KÁTI CHIQUITOVÉ KLIK, HANDI KLIK)


V sobotu vyrazila tlupa novosvětských do Semil za jediným cílem - pokořit nejvyšší horu Českého ráje: Kozákov (744mnm). Cesta k samotnému vrcholu nebyla  jednoduchá, dalo by se říci že byla zapeklitá, Ginginka by mohla vyprávět...

... ale všechno pěkně od začátku...

Celé drama začalo vlastně už v pátek večer, když jsem začala zmateně pobíhat po Mlýně ve snaze najít Ginginčin očkovák. Jediný očkovák který jsem našla byl ten Ročínův a přestože si jsou s Gingi docela podobni, je to kluk a to by asi neprošlo. Nakonec mé hledání (a tím pádem i nedobrovolný předvánoční úklid) neustál ani manžel, ani Danča s Rubbynkou - které jsme na víkend adoptovaly - a šli spát. Jak to už ale v pohádkách bývá, vše dobře dopadlo a po pár hodinách byl očkovák na světě. (Možná vás teď zajímá, kdepak ten čerchmant byl, kam pak se nám ten čerchmant poděl, ale protože by jste se mi smáli, kdybych vám prozradila že byl tam kam ho dávám vždy a jen jsem ho několikrát úspěšně přehlédla, neřeknu vám nic).

Není nad to když se člověk může pořádně vyspat, takže posílena pěti-hodinovým spánkem a štrúdlem od Danči jsem nalodila vše a všechny potřebné na palubu chrchly a jaly jsme se čekat na královédvorskou část výpravy, která měla samozřejmě zpoždění. Zatímco já hledala po noci očkovák, královedvorská část výpravy hledala po ránu Káťu Chiquitovou. No a jak už to v pohádkách bývá... J

Začátek trekku...Na třiadvaceti kilometrový trekk jsme vyrazily před devátou v silné sestavě: Hanča a čivavky, Káťa s Errorem, Evča se šeltičkama, Danča s Rubbynkou a Jana s Kailou a Laurou. Ginger nasadila zdrcující tempo hned v úvodu, takže jsem se modlila aby některý úsek trekku nebyl měřen kamerovým systémem. Zastavily jsme se až po téměř devíti kilometrech o rozcestník v Železném Brodě, kde byl první kontrolní bod. 8,5 km v tlapkách...V tomto bodě Gingince došlo že to asi nebude až taková legrace a přenechaly jsme vedení mladším - tedy Kátě a Errorkovi, kterým vydrželo vedení až do cíle. Po tomto bodu se od nás odpoutaly Jana a Eva, které se odmítly štvát za chabou vidinou úspěchu a zvolily rekreační tempo. Takže prořídlý zbytek tlupy pelášil ke kontrolnímu bodu na Závrší (12-tý km). V tomto bodě už začalo být Gingince opravdu krušno a mně taky, obzvláště poté co jsme si hezky "zakufrovaly". Od této chvíle jsem se chopila zodpovědné funkce navigátora a konečně vytáhla mapuNový navigátor výpravy... a ke třetímu bodu do hospody na Hamštejně (14,5km) jsme došly jako po másle Přes borůvky to bylo na Gingi moc...J.

A síly ubývají...K poslednímu kontrolnímu bodu - hoře Kozákov (17-tý km) - jsme musely zdolat Hamštejnský hřeben a myslím že nebudu daleko od pravdy, když řeknu že tento úsek zdolal nás! Vyměnily jsme si s Ginginkou role psovoda a tažného psa a většinu tohoto úseku jsem ji nadnášela vodítkem, aby se se všemi svými kily nemusela tahat...
Na vrcholu Kozákova se mi najednou zaseklo vodítko, Gingi byla na pokraji sil. Na Ginginku už toho bylo moc...Kdyby nebylo holek a faktu, že už to bude jenom z kopce, lehly bychom si obě na zem a kopaly nožičkama, že už dál teda NE! Gingi by už vlastně ani těma nežičkama nekopala, jak byla vysílená. Dokonce i Kátě se vysílením zježily vlasy Zježená Káťa..., vedení se tedy ujala Danča... 

Konečně v Semilech...Posledních cca 7km do Semil bylo nejen s kopce ale hlavně hodně po asfaltu. Co není zakázáno, je povoleno. Nehodlala jsem Ginginku tahat po zemi a tak jsem si ji raděj naložila do náruče a přes veškeré zákeřné asfaltky nebohou Gingi přenesla. Jediná část tohoto úseku, která Gingi probrala k životu (a koneckonců i zbytek haf-osazenstva) byla ta kde naváželi zemědělci hnůj na pole...
Každopádně úderem třetí jsme dorazily k hotelu Centrum jako první (< !!!) přestože se nás necelých 50m před hotelem snažila Káťa přesvědčit že jdeme špatně JJJ. Severní pól byl dobyt...

Piknik na parkovištiV hotelu...Na vyhlášení jsme si počkaly do šesté hodiny. Čekání jsme si zpříjemnily piknikem na parkovišti a následně poleháváním na chodbě v hotelu, na víc jsme se už opravdu nezmohly...
A jak jsme dopadly? Spravedlivě jsme se podělily o první místa:
1. místo a největší pohár Káťa Chiquitová s Errorem (velký pohár se dá případně použít jako pokrývka zježené hlavy)
2. místo a střední pohár Danča s Rubbynkou (za úžasné tempo v druhé půlce trekku - v té první se mračila a flákala)
3. místo a malý pohár moje maličkost a YGinginka Y(za umělecký dojem)
4. místo Hanďa a čivaví holky (mají pohárů tolik, že by si s nimi mohly otevřít internetový obchod, takže už žádný nepotřebují)
...
15. místo Evča a Jana (to nejlepší nakonec!!!).

Další zpravodajství: Káťa Chiquitová KLIK, Hanďa Handabear KLIK