IM - MEMORIAM


 "MEDVĚDÍ MLÝN ANEB SHANDÍKOVY STRÁNKY" 
... tak zní úvodní motto těchto stránek a je na čase abych představila hafíka, který stál na jejich zrodu a byl hlavním důvodem jejich vzniku...

D-SHENDY Z LESNÍHO KIOSKU "SHANDY"
bernský salašnický pes (2004 - 2007)

Asi už to znáte. Začíná to nenápadným pročítáním psích inzerátů, listováním v encyklopediích a  vrháním toužebných pohledů směrem k manželovi ...
Tenkrát mé oko spočinulo (teď se omlouvám všem berňákoholikům) na elegantním voříškoidním zjevu pikardského ovčáka, jenže ... "ČLOVĚK MÍNÍ - BERŇÁK MĚNÍ" ...

Plemeno "Bernský Salašnický Pes" vzbuzuje jistou závislost. Jakmile propadnete jeho kouzlu, jste v tom až po uši ...
Stačila jedna "nezávazná" návštěva u chovatele berňáků - pana Hlaváčka - a bylo rozhodnuto. Kdo by odolal tomuto něžnému obrovi který Vás přišpendlí na dveře sotva vejdete. A pan Hlaváček měl hnedle tři - Báru, Arona a Carin ... Slovo dalo slovo a za pár měsíců jsme si jeli pro nejkrásnější trikolórní štěndo všech dob - Shandíka.

Shandík byl s námi díky neléčitelné nemoci pouze dva a půl roku.  I přes tuto dlouhou a vleklou nemoc byl však neskutečný optimista, komik, ale  i rozmazlený prevít. No jedináček !!!


 

Se Shanďou to byly časy (!) ... (ne)vystačili jsme si s povelem "sedni" a "dej pac".
Když nechtěl jít určitým směrem, bucnul na zádíčka a nikdo s ním nehnul. Museli jsme si pak volat mobily a vymýšlet taktiku jak dostat milého Shandíka z bodu "A" do bodu "B" ... No zkrátka jsme byli postrachem cvičáků a noční můrou všech cvičitelů ... A užívali jsme si to ...YYY

 

 

 

 

 

BIMBÁC
 krkonošskÁ koČka (2006-2008)

Dalším kamarádem, respektive kamarádkou se kterou jsme zažili spoustu pěkného je Bimbác, kterého jsme si s bráchou Alfrédem přivezli z královedvorského útulku coby kočičí mrňata...

U Bimbáce si páni doktoři nebyli jistí zda-li je to kluk a nebo holka. No než se dopátrali k vědecky podloženým závěrům, porodil Bimbác čtyři koťata a bylo rozhodnuto ... Po Bimbácovi mi tu alespoň zůstal Leopold, takže kousek Bimbáce je pořád s námi ...

 

VENTILEK
 krkonošský kocour (2008-2009)

Ventilek (když zlobil tak "Ventilátor") si nás stopnul v Bílé Třemešné a už na Mlýně zůstal. Bylo to takové vyzáblé nic, další mourek camfourek, ale vyrostl z něj nádherný kočičí puberťák, kterého bylo všude plno. Otevřela jsem ledničku: byl tam Ventilek, šla jsem do sklepa: byl tam Ventilek, jela jsem na poštu a vedle mě si seděl Ventilek...)

V květnu 2009 se už nevrátil domů a od té doby na něj marně čekám a doufám že "se snad někde jen zapomněl"...

 

 

DŘEVÁČEK
 krkonošský kocour (2009-2010)

Dřeváčka spolu s Hoblinkou k nám nastěhovala jejich máma. Tato divoká koťata bydlela za dřevem složeným podél domu a vzhledem k tomu že se blížila rekonstrukce mlýna, bylo nutno divočáky odchytnout. To se díky sklopci povedlo, takže nastalo mnohatýdenní ochočování a socializace. Z Dřeváčka, na kterého se nedalo bez fyzické újmy chytnout, se stal obrovský mazel a absolutní drbací labužník.
Jednoho dne jsem ho našla naříkajícího v předsíni. I přes okamžitou pomoc, cestou do nemocnice umřel. Dodnes nevím co se stalo a asi ještě dlouho si budu vyčítat že jsem ho nenašla dřív. Dřeváček byl můj soukromý mazlík a přenádherný kocour ...

V srpnu 2011 opustil naši smečku kočičích úžasňáků kocouří brbla:

Mr. Tullamore dew
kocour krkonošský (2006-2011)

pro nejužší rodinný kruh přezdívaný ŤULDA.
Byl to páníkův kocour a na dotaz, jak by ŤULDU popsal, mi byly nadiktovány tyto vlastnosti: "Sportovně založený, aktivní, inteligentní, elegantně se pohybující kocour v nejlepších letech. Všechny místní kočky mu ležely u nohou..."

Popravdě Ťulíček většinu dne trávil náročnou relaxací a plánováním na který bok (v jeho případě bůček) se má obrátit. Touto vyčerpávající činností byl vždy tak zmožen, že pak sotva dolezl k misce, která musela být řádně naplněna až po okraj!
Když měl dobrou náladu, vyšel si před Mlýn. Cestou ovšem většinou zapoměl, co-že tam chtěl a tak se unaven vracel k odpočinku, to aby nabral další síly dojít k misce, která musela být řádně naplněna až po okraj...'

Ťulíkovi se stalo osudným odčervení, resp. tekutina jež vdechnul při následném zvracení. I přes okamžitou pomoc nevydrželo léčbu jeho srdce.
Doufám, že teď v kočičím nebi fackuje otravné hafany a zbytek dne tráví u misky, která je jistě řádně naplněna až po okraj!