ROCCO
P á ň í k ů v  M a z á n e k

Jednoho dne jsem si zase takhle "googlovala"... KLIK sem KLIK tam a doklikala jsem se až na stránky BSiN (Berner Sennenhunde in Not e.V.) a stránky Tiervermittlung.de... Stránky s nabídkou bernských salašnický psů v německých útulcích...

Jako už po několikáté jsem se rozhodla udělat svět lepší, vybrala jsem si dva pejsky a nechala Michala nejen vstřebat tento spontánní nápad, ale i našeho potencionálního člena rodiny z kandidátů vybrat.
Pro Ročínka hrálo hned několik faktů: ' věk 3 roky, přátelská povaha a výborný zdravotní stav '...

Po pár týdnech vyjednávání s německou byrokracií jsme vyrazili směr Ibbenbüren, kde nás ohromil snad největší berňák všech dob.
Něco mezi kredencí a stodolou: 

Z Ročína se na místě vyklubal 5-ti letý kříženec kolie a berňáka. Byl velmi zanedbaný, podvyživený a velice bázlivý... dokonce zaútočil i na Nessynku, která si jela pro nového kamaráda s námi.
Svědomí nám nedovolilo psího nešťastníka v útulku nechat, takže jsme Ročínka naložili do auta a vyrazili na předlouhou cestu domů...

Rocca už máme pár let a musím říct že nám od základu změnil život.  Sice se z něho vyklubal úžasný hafík a mazel s věčně smutnýma očima ve tvaru mandliček, ale musím přiznat že začátky našeho soužití tak úžasné nebyly. Strach z nového a stres z převozu vykonali své. S povelem  "dej pac"  už vystačit rozhodně nešlo a tak Rokýčkův příjezd na Mlýn odstartoval novou životní etapu: Etapu výcvikových táborů a členství v kynologických klubech...

Přestože se o Ročínka starám, cvičím ho, venčím, krmím, češu, šmudlám a pracně rozmazluju, nejsem jeho paničkou.
'Rovný sobě rovného si hledá' ... Michal si našel Rocca, Rocco si našel Michala. Kluci se hledali, až se našli. Jsou-li spolu, přestávám existovat...
Věty typu: 'Jééé, on mi dal packu.' - ' Jééé, on je tak sladkej... ' - ' Vidíš Lokýčku, nikdy se nežeň... ' jsou na denním pořádku...

Musím být ale spravedlivá kluci jen nešišlají, pochlapili se a složili bezproblémově zkoušku ZZO hned první léto!!!

Dnes má Rocco osm rocců.
Za těch pár let si osvojil spoustu zlozvyků, návyků, vyků a ků... stihl stejně tak prozkoumat všechny ty naše zvyky, návyky a zlozvyky - takže podtrženo sečteno, nás má ve svých osmi letech přečtený a umí toho využít  ...

A  jaképak návyky jsou pro našeho psího veterána nejdůležitější?
No měly bychom mít na paměti jeho základní psychologické potřeby, jako je jídlo, přístřeší, barevný televizor v obývacím pokoji a hlavně SPÁNEK. Takový psí děda potřebuje spánek, aby se dal dohromady, aby získal dost energie k cestě z ložnice do kuchyně a následně k prochajdě, je-li k ní donucen. Není tedy divu, že denně potřebuje minimálně čtyřiadvacetihodinový odpočinek, ne-li delší!
Co se týká NÁVYKů STRAVOVACÍch , tak dědouškové samozřejmě musí papat pravidelně,  řekněme tak po hodině a rozhodně NE psí žrádlo! Nezapomeňme, že granule vymyslel člověk, nikoli pes...